Předčasně pohřbená nevěsta.

13. december 2012 at 17:56 | Ness.
Furt mi volá cizí číslo, píše mi zamilovaný esemesky, ptá se, proč neodepisuju, proč se nenastěhuju zpátky... o něco jsem přišla? Možná, že bych to jednou měla konečně zvednout, rozvracim cizí vztah, je to divnej pocit, vlastně rozvracim tak nějak dva. Kamarádka mi zakázala mluvit, přibližovat se a možná i dejchat stejnej vzduch, jako její kluk. Takže už mi o angličtině nikdo nepůjčuje mobil na tu skvělou hru, nikdo mi nedává opsat úkoly a nikdo mi nediktuje slovíčka na tahák. A z toho jsem celá zkleslá, protože ájina není moje silná stránka. Asi začnu dejchat vzácný plyny a vydechovat dusík.

Celá třída je trošku rozhádaná, trošku, a já jsem přímo uprostřed, jelikož se bavim pomalu se všema. Každou chvíli zamnou někdo chodí, a ptá se mě, jestli se bavim s tim, nebo s tim, já z toho začínám šílet a za chvilku se budu muset přestěhovat do zadní lavice a schovat se tam. Vedle mě bude sedět nějakej z imaginárních kámošů, řekla bych George, a bude mi napovídat v matice, jelikož se potápim a potápim a kružítkem rozpíchávám penál. Když vejdu do třídy, je tam přímo naproti pověšenej svítící červenej řetěz, když se zhasnou lampy, vypadá to tam jak ve pekle, nebo jako v bordelu (jak řekla učitelka)

Ve škole to ubíhá nechutně pomalu, dneska jsem spala o občance a vzbudilo mě až to, že jsem slyšela moje jméno. Ještě bych spala, ale jelikož mám z občanky blbý známky a učitelka je celá blbá tak jsem musela napsat článek na nějaký téma, abych si to zlepšila. A moje slohovky se všem strašně líběj, mě teda ne. Všichni píšou tak uhlazeně a nikdo neumí používat uvozovky a přímou řeč. A tak si tam ostatní píšou o tom, jaká je jejich nejlepší kamarádka a já píšu o princezně, která měla před svatbou, ale pohřbili jí zaživa. A hnije tam až dodnes. Ruku má ještě celou, ale zásnubní prstýnek se vypařil. Vykrádači hrobů v bílých maskách a s laboratorními sklíčky.

O chemičáku mi vyšlo, že kouřim, smícháním mých slin a nějakým dvouch látek, mělo to být průsvitný, maximálně světlounce žlutý a já to měla skoro hnědý. Železný úsměv paní učitelko. Dala jsem si tam asi víc kapek nějaký tý smradlavý látky, co já jako s tim? Imitovali jsme lidskou krev, jedna holka málem zvracela, já jsem se v tom chtěla začít míchat, ale učitelka to vylila, achjo.

Ve středu jsem si málem přiskřípla prsty do klavíru, otekly by mi a nesundala bych prstýnek a to by bylo zlý. Měsíc, týden a tři dny mi nešel inťák, to je ještě horší, musela jsem parazitovat na tátovym počítači, musela jsem se hlídat, abych tam něco nezničila, nebylo by to poprvý.


Fááákt origoš fotka, s Milkou ještě nikdo fotku nemá! (Kvalita shit webky)

Někdy bych si přála, abych všechno mohla, proměnila bych všechny v porcelánový panenky a pak bych je schazovala ze stolu a sledovala bych, jak se roztřískávaj o zem, no nebylo by to fajn? Pak bych v těch střepech chodila bosá a zpívala nějakou fakt hustou písničku.

Žijte v míru a užívejte každé vteřiny, zachvilku je konec světa, všichni z toho šílíme a ti co jsou již šílený, běhají po ulici. Takže konec světa možná bude. Měla bych naposled zajít na závitky a zabít pár lidí, po tom jsem vždycky tajně toužila. Otrávit je kapesníkem a hodit je do kyseliny. A sledovat, jak se vypařují.
 


Comments

1 Es. Es. | Web | 13. december 2012 at 18:48 | React

Ó, bílá milka. Klaním se.

Kouříš? Já říkala, že ta chemie je dost často pěkně pitomá. Jestli mi teda něco netajíš...

Já ti to říkala, ty rovnátka ti slušej. Co proti nim máš? Jsou suprčupr.

To bavení/nebavení u nás už naštěstí není. Ale základek se to nějak drží, hehe. Žij v míru a buď humanista, sestro!

2 L.A.W. L.A.W. | Web | 21. december 2012 at 16:41 | React

Broučku, ty rovnátka jsou úplně boží...nechápu proč je nechceš :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama